12. PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY

Větrané, nepřímo větrané, větratelné místnosti, to všechno jsou pojmy, se kterými se zde setkáte a které se naučíte správně rozlišovat. Správné zapojení plynového spotřebiče na odtah spalin se pro vás stane hračkou.

Cíle kapitoly

  • 1. Pochopíte, že umístění plynových spotřebičů nemůže být náhodné.
  • 2. Naučíte se správně instalovat a zapojit plynový spotřebič.
  • 3. Zvládnete požadavky na větrání.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Počítejte asi se 120 minutami.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Komín, odtah spalin, větrání, místnost.


12.1 Umístění v prostorách

Větraný prostor – Prostor se stálou výměnou vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem. Je jím prostor trvale větraný, přímo nebo nepřímo větratelný.


Trvale větraný prostor – Prostor se stálou výměnou vzduchu, spojený s venkovním prostorem nezavíratelnými otvory.


Přímo větratelný prostor – Prostor nebo místnost, v němž lze výměnu vzduchu s venkovním prostorem zajistit otevřením oken, balkónových dveří, žaluzií nebo mechanickým nuceným větráním. Za venkovní prostor se též považuje otevřená větrací šachta o půdorysné ploše nejméně 1 ( m2 ).


Nepřímo větratelný prostor – Prostor nebo místnost, který lze vyvětrat přes sousedící trvale větraný nebo přímo větratelný prostor, např. otevřením propojovacích dveří.


Nevětraný prostor – Prostor nebo místnost bez stálé výměny vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem, který je propojen ( dveřmi, jinými otvory) s dalším nevětraným prostorem.


12.1.1 Spotřebiče v provedení A

  • Odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny a spaliny jsou odváděny do téže místnosti.

  • Musí být alespoň přímo větratelné místnosti.

  • Zákaz umístění:

    • koupelny, sprchové kouty
    • skladiště potravin a na WC
    • místnosti určené pro spaní
    • Průtokové ohřívače: příkon do 10 (kW)
  • Ohřívač vody je vybaven hlídačem okolního prostředí.

  • Ohřívač vody má pouze jeden vývod teplé vody, a to v téže místnosti, ve které je instalován.

  • Ohřívač vody se nepoužívá na dlouhodobé odběry teplé vody ( vana, sprcha ).

  • Průměrná světlá výška místnosti je 2,3 (m).

  • Místnost má mít alespoň jednonásobnou výměnu vzduchu za hodinu ( n=1 ), a to i při zavřených oknech a dveřích, pro místnosti odpovídající alespoň 1,5 násobku nejmenšího požadovaného objemu stačí n=0,8.

  • Sporáky mají být umístěny tak, aby spaliny odcházely pokud možno mimo dýchací zónu obsluhy spotřebiče.
  • Spotřebiče se připojují dle návodu výrobce, přičemž připojení spotřebiče má být co nejkratší, max 1,5 ( m ). Doporučuje se připojení pomocí bezpečnostní hadice se zásuvkou a zástrčkou.

Obrázek 12.1.1 – 1: Spotřebič v přímo větratelném prostoru Obrázek 12.1.1 – 1: Spotřebič v provedení B v přímo větratelném prostoru


Tabulka 12.1.1 –1: Nejmenší požadovaný objem místnosti pro spotřebiče typu A


Spotřebiče A

Nejmenší požadovaný objem místnosti ( m  )  

I

Bytové jednotky s více obytnými místnostmi

II

Bytové jednotky s jednou obytnou místností

a) plyn.sporák s plyn. nebo elektrickou troubou či vařidlovou deskou

20 50

b) Samost. plynová trouba nebo samostatný plyn. vařič se dvěma hořáky

10 25

c) Plynová chladnička

6 6

d) Plyn.průtok.ohřívač vody do 10 (kW), zásobníkový do 2 (kW)

20 20

e) Plyn.průtok.ohřívač vody do 10 (kW) umístěný společně se spotřebičem a)

b)nebo c)

26
20

80
30

12.1.2 Spotřebiče v provedení B

  • Odebírají vzduch z místnosti, ve které jsou umístěny, spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší komínem.

  • Místnosti alespoň nepřímo větratelné.

  • Spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B nesmí být v místnostech, kde by mohl vzniknout podtlak od ventilátorů větracích zařízení.

  • Spotřebiče s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu o příkonu > 7 ( kW ), které nejsou vybaveny automatickou pojistkou proti zpětnému tahu spalin se neumísťují v bytových prostorech, ve kterých na 1( kW ) příkonu je objem místností alespoň nepřímo větratelných menší než 2 ( m 3 ).

  • Spotřebiče s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu musí mít aspoň 1 ( m 3 ) na 1 ( kW ) příkonu spotřebiče.


Obrázek 12.1.2 –1: Spotřebič s nepřímo větratelným prostorem Obrázek 12.1.2 –1: Spotřebič s nepřímo větratelným prostorem


12.1.3 Spotřebiče v provedení C

  • Nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky na objem prostoru, větrání ani na přívod vzduchu.

  • Pro vyústění odtahů spalin na fasádu platí TPG 800 01.


12.1.4 Nebytové prostory

(kanceláře, učebny, laboratoře, kina, WC,garáže,kotelny, prádelny)


A: přímo větratelné, na každých 200 ( W ) příkonu spotřebiče připadá min. 1 ( m 3 ) prostoru.

Je-li instalovaný příkon > 100 ( kW ), musí být na přívodu plynu do prostoru zřízen uzávěr pro automatické uzavření přívodu plynu v případě, kdy se vypne nucené větrání.


B: plynový průtokový ohřívač vody může být instalován v prostoru s vanou či sprchami, jen je-li v souladu s ČSN 33 20 00-7-701.


Vytápění garáží:

  • Nejkratší možný směr.
  • Zapalování z venkovního prostoru.
  • Max povrchová teplota 300 0C, vzdálenost spotřebiče od podlahy musí být min.0,5 ( m ).
  • Použití spotřebiče C musí garantovat výrobce.

12.3 Odvody spalin, komíny

Důležité!


Vážení studenti, následující kapitole věnujte velkou pozornost a prostudujte si ji velmi pečlivě. Z praxe je známa celá řada havárií, které vznikly špatným připojením plynového spotřebiče nebo spotřebiče na tuhá paliva buď na odtah spalin, nebo bylo špatně navrženo či provedeno komínové těleso a lidé tak zbytečně přišli o svůj život.


Samostatný úkoll

Prostudujte si prosím velmi soustředěně následující nařízení vlády, vyhlášky a normy, které se všechny týkají správného navrhování komínů a připojování spotřebičů do komínů.

Nařízení vlády č.350/2002 Sb ., kterým se stanoví imisní limity a podmínky, způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.


Nařízení vlády č.351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí.


Nařízení vlády č.353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.


Nařízení vlády č.354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.


Vyhláška č.355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.


Vyhláška č.356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.


Vyhláška č.357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.


Vyhláška č.358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozónové vrstvy Země.


Vyhláška č.111/1981 Sb. o čištění komínů.


ČSN EN 1443 : Komínové konstrukce – Všeobecné požadavky.


ČSN 73 42 01 : Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv.


12.3.1. Vyhláška 111/1981 Sb. o čištění komínů


  • Vztahuje se na vlastníky, správce a uživatele budov a jiných objektů včetně rekreačních.

  • V § 3 stanovuje povinnosti správce objektu a uživatele spotřebičů paliv.

  • V § 4 stanovuje povinnosti kominického podniku:

    • U komínů, do nichž jsou zapojeny spotřebiče na plynná paliva, kontroluje pouze jejich stav.
    • V objektech, které jsou ve vlastnictví občanů, provádí kominický podnik čištění komínů bez objednávky.
    • O výsledku zkoušky komínů a připojených spotřebičů vydává kominický podnik správci objektů, popřípadě uživateli spotřebiče paliv potvrzení, toto vydává i při zjištěné závadě.
  • V § 5 stanovuje lhůty pro čištění komínů.

Čištění komínů, popřípadě kontrola jejich stavu se provádí za rok nejméně:


  1. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na tuhá a kapalná paliva:

    • do výkonu 50 (kW) – šestkrát
    • nad 50 (kW) - čtyřikrát
  2. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na plynná paliva:
    • do výkonu 50 (kW) – s komínovou vložkou: dvakrát
    • bez komínové vložky: šestkrát
  3. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 (kW) v  rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou obývány celoročně, nejméně jednou.


12.3.2 Obecné požadavky na komínové konstrukce uvnitř objektu


Definice :

  • komín s přirozeným tahem
    – při jehož provozu je tlak v komínovém průduchu nižší než vně komínového průduchu.
  • přetlakový komín
    – při jehož provozu je tlak v komínovém průduchu vyšší než vně komínového průduchu.
  • suchý provoz
    – provoz komína za běžných podmínek, kdy teplota vnitřního povrchu komínové vložky případně komínového pláště, je vyšší než rosný bod spalin za daného tlaku.
  • mokrý provoz
    – provoz komína za běžných podmínek, kdy teplota vnitřního povrchu komínové vložky je shodná nebo nižší než rosný bod spalin za daného tlaku.

Komíny klasifikujeme dle vlastností :

  • podle teploty do 11 teplotních tříd

  • podle tlaku do 6 tlakových tříd N1,N2,P1,P2,H1,H2

  • podle odolnosti proti vyhoření sazí do 2 tříd O a S

  • podle odolnosti proti působení kondenzátu do 2 tříd W a D

  • podle odolnosti proti korozi do 3 tříd

  • podle tepelného odporu

  • podle vzdálenosti od hořlavých látek : vzdálenost vnějšího povrchu komína od hořlavých materiálů se značí Cyy, přičemž "yy" je hodnota v (mm)

C 50 odpovídá C= 50 (mm)


Tabulka 12.3.2 – 1: Značení komínů Tabulka 12.3.2 – 1: Značení komínů


12.3.3 Zamezení požárům za provozních podmínek


Nejvyšší teplota přilehlých hořlavých látek nesmí při teplotě prostředí 20 0 C překročit 85 0 C. Vzdálenost hořlavých látek je určena zkouškou podle prEN 13216-1.


Zamezení požárům v případě vznícení sazí:

Nejvyšší teplota přilehlých hořlavých látek nesmí při zkušební teplotě v komínovém průduchu 1 000 0 C po dobu 30 minut a při teplotě prostředí 20 0 C překročit 100 0 C.


Shromažďování kondenzátu a jeho odvedení:

Komíny, které běžně pracují v mokrém provozu, musí být vybaveny zařízením ke sběru a odvodu kondenzátu, které musí být v souladu s odpovídajícími normami výrobku.


12.3.4 Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv


Obrázek 12.3.4 - 1: Schéma komínu s přirozeným tahem a přetlakového komínu

         komín s přirozeným tahem                           přetlakový komín

Obrázek 12.3.4 - 1: Schéma komínu s přirozeným tahem a přetlakového komínu


Obrázek 12.3.4 – 2: Uspořádání komínových průduchů –průběžné, podlažní, se společným sběračem Obrázek 12.3.4 – 2: Uspořádání komínových průduchů –průběžné, podlažní, se společným sběračem

Obrázek 12.3.4 – 3: Proudění vzduchu ve vzduchovém průduchu komínů:                        a                                     b                                        cObrázek 12.3.4 – 3: Proudění vzd uchu ve vzduchovém průduchu komínů:

  • Komíny s nevětraným vzduchovým průduchem ( a ).

  • Komíny s větráním vzduchového průduchu v souhlasném směru s proudícími spalinami ( souproud ) ( b ).

  • Komíny s větráním vzduchového průduchu v opačném směru s proudícími spalinami ( protiproud ) ( c ).



Obrázek 12.3.4 - 4: Dělení komínů a kouřovodů podle tlaku a vlhkosti spalin Obrázek 12.3.4 - 4: Dělení komínů a kouřovodů podle tlaku a vlhkosti spalin


Třídění připojených spotřebičů na spalinovou cestu:


Podle tlakových podmínek při spalování ve spotřebiči a způsobu nasávání vzduchu:

a) podtlakové – spalování ve spotřebiči a nasávání spalovacího vzduchu je řízeno komínovým tahem ( přirozeným, umělým ).

b) přetlakové - spalování ve spotřebiči a přívod spalovacího vzduchu je řízeno pomocí ventilátoru hořáku.

c) atmosférické – tah komína je redukován přerušovačem tahu tak, aby neovlivňoval proces spalování ( ejektorové hořáky, hořáky s nuceným předsměšováním ).



Požadavky na spalinovou cestu:


  • Zajištěn bezpečný odvod spalin do volného ovzduší od všech připojených spotřebičů za všech provozních podmínek.

  • Při teplotním výpočtu spalinové cesty se posuzuje pokles teploty spalin k ústí průduchu komína tak, aby se stanovila povrchová teplota v jeho ústí, která musí být vyšší než je přípustná teplota povrchu průduchu. U komínů se suchým provozem je přípustná teplota povrchu větší než je teplota rosného bodu spalin. U komínů s mokrým provozem je přípustná teplota povrchu vyšší než + 5 0C.


12.3.5 Navrhování a provádění komínů


Jednovrstvé komíny:

  • Komíny se mají navrhovat průběžné, pouze není-li jiná možnost se mohou navrhovat komíny podlažní.

  • Montáž komínových systémů a komínových vložek se musí provádět podle technologických postupů výrobce.

  • Plášť jednovrstevného zděného komína nesmí být vyzděn z dutinových ani z děrovaných cihel.

  • Tloušťka komínového pláště a přepážky musí být nejméně 140 ( mm ), nesmí se použít menší část cihly, než je půlka.

  • Jednovrstevný komín musí mít všechny ložné i styčné spáry vyplněné maltou tak, aby nemohlo dojít k pronikání spalin nebo nasávání vzduchu do průduchu komína.

  • V komínovém zdivu nemají být žádné rýhy ani kapsy, v nezbytných případech ( např. vodovodní instalační potrubí ) musí být potřebné rýhy nebo kapsy provedeny již při vyzdívání tak, aby mezi rýhou a komínovým průduchem mělo zdivo tloušťku nejméně 100 ( mm ) a bylo těsné proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu, rýha musí být po uložení instalace zazděna a vyplněna maltou, instalační vedení musí být od komínového zdiva dilatačně odděleno.

  • Vnější povrch zděného jednovrstevného komína má být omítnut nebo vyspárován.

  • Je-li jednovrstevný komín součástí zděné stěny ( štítová zeď ), která je bez povrchové úpravy, provede se na zdivu komína povrchová úprava přesahující min. o 300 ( mm ) krajní průduchy komína.


Vícevrstvé komíny:


  • Vícevrstvý komín musí být proveden tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště.

  • Pro vložkování komína smí být použita pouze komínová vložka zaručující za všech provozních podmínek neměnnost velikosti průduchu.

  • Při vložkování nesmí být porušena těsnost komínové vložky.

  • U zděného nebo montovaného komín a z komínových dílců se mají sestavovat všechny vrstvy tak, aby vodorovné spáry komínového pláště a komínové vložky byly vzájemně výškově posunuty.


Materiály komínů:


  • Nehořlavé, popř. hořlavé pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin a pro mokrý proces.

  • S nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti.

  • Odolných proti mrazu.

  • Odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátům.

  • Tloušťka izolace je obvykle 40 ( mm ).

  • Komínové vložky z hliníku lze použít jen do 150 ( mm ) pro spotřebiče se suchým provozem.

  • Použití 2 a více druhů kovových materiálů v 1 komínovém systému lze, nesníží-li se tím životnost systému.


Průduchy komína:


  • Po celé účinné výšce musí mít neměnný průřez.

  • Průduch komína pro odtah spalin nesmí být současně používán jako průduch větrací ( vyjma přímé technologie spotřebiče ).

  • Průduchy zpravidla svislé a přímé, max. odklon od svislice < 15 0 ( 30 0 - modernizace stávajících ).

  • Průřezy mohou být všech tvarů, u obdélníku a oválu je poměr max. 1 : 1,3.

  • Nejmenší dovolený vnitřní rozměr průduchu pro komín s přirozeným tahem: 100 ( mm ) – plyn

    • 110 ( mm ) – kapalná paliva

    • 120 ( mm ) – tuhá paliva, zde nesmí být plocha průřezu menší než 0,015 ( m 2 )

          • kruhový průduch – Ø min. 140 ( mm )

          • jednovrstvý zděný min. 150 x 150 ( mm )

  • Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu přetlakového komína je 80 (mm).

  • Neúčinná výška úzkého a středního průduchu komína pro spotřebiče na tuhá paliva má být alespoň 1/10 jeho účinné výšky, u spotřebičů na dřevo 1/20 účinné výšky.

  • Neúčinná výška průduchu komína pro spotřebiče na kapalná a plynná paliva musí být min. u komínového průduchu úzkého 150 ( mm ), středního a průlezného 250 ( mm ).

  • Přetlakové komíny - vzduchový průduch má mít průřez min. 100 (cm 2 ).

  • Do výkonu spotřebiče C je průřez vzduchového průduchu dán výrobcem.


Komínový plášť:


  • Vnější teplota povrchu komínového pláště za běžného provozu nesmí být vyšší než 52 0C u komínů procházejících vnitřním prostorem či konstrukcí budovy.

  • Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN 73 08 02:2000.

  • Na komíny a jejich příslušenství ( lávky apod.) není dovoleno cokoli, vyjma hromosvodu, připevňovat.

  • Nejmenší dovolená vzdálenost dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště se stanoví dle ČSN 73 17 01.


Otvory v komíně:

  • Nesmí mít větší průřez, než je světlý průřez průduchu a směrem k průduchu mají sopouchy stoupat.

  • Sopouch komínové vložky ( kovové ) musí být konstrukčně vyřešeny tak, aby kondenzáty spalin nebo déšť nevnikaly do kouřovodu a spotřebiče.

  • Při ústí vícera sopuchů do jednoho průduchu komína, nesmí být jejich vzájemná svislá vzdálenost menší než: 300 (mm) je-li vodorovný úhel mezi sopuchy menší než 900, 600 (mm) je-li větší než 900.

Vymetací otvor:


  • Navrhují se u průduchů pro tuhá a kapalná paliva, která nelze vymetat přímo ústím komína.

  • Vymetací otvory se umísťují na střechu budovy nebo na půdu.

  • Půdice vymetacího otvoru má být min. 600 ( mm ) a max. 1200 ( mm ) nad podlahou.

  • Vymetací otvor smí být max. 6 ( m ) od ústí průduchu komína.


Vybírací otvory:


  • Navrhují se u komínů průběžných i podlažních pro spotřebiče na tuhá a kapalná paliva vždy v úrovni půdice.

  • Minimální rozměr je 0,028 ( m2 ) pro úzký a střední průduch.

  • Nesmí být umístěn ve shromažďovacích prostorách.

  • Podlaha kolem vybíracích otvorů musí být nehořlavá nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti min. 600 ( mm ).


Čistící otvory:


  • Navrhují se do průduchu komína pro technologické spotřebiče na tuhá a kapalná paliva ( udírny ).

  • Minimální plocha u úzkého a středního průduchu je 0,028 (m2 ).


Otvory pro měření:

Zřizují se na kouřovodech co nejblíže spalinového hrdla spotřebičů ( analyzátory spalin ).



Kondenzátní jímky:


  • Musí být v půdici průduchu komína na plynná a kapalná paliva.

  • Nemá mít menší světlý průřez než průduch komína a výšku od půdnice sopouchu nesmí mít menší než:

    • 150 (mm) úzký komín
    • 250 (mm) střední a průlezný komín
  • Musí být kontrolovatelná.

  • Odvod kondenzátů: a) Hadičkou do nádobky na shromažďování kondenzátu, která se při kontrole komínu vyprazdňuje, volné vypouštění kondenzátu do půdice komínového pláště se nepovoluje.

b) U komínů s mokrým provozem přímo nebo přes neutralizační zařízení, do nádobky na jímání kondenzátu nebo do kanalizace ( zákon č. 274/2001 Sb. ), odvod do kanalizace má mít sifonovou uzávěru.


Obrázek 12.3.5 – 1: Způsoby řešení kondenzátní jímky Obrázek 12.3.5 – 1: Způsoby řešení kondenzátní jímky


Obrázek 12.3.5 – 2: Vyústění komínůObrázek 12.3.5 – 2: Vyústění komínů


Obrázek 12.3.5 – 3: Výška komínu a) u střešních oken a vikýřůObrázek 12.3.5 – 3: Výška komínu
a) u střešních oken a vikýřů
b) přetlakové od roviny šikmé střechy


Obrázek 12.3.5 – 4: Výška komína u nástavby na ploché střeše Obrázek 12.3.5 – 4: Výška komína u nástavby na ploché střeše


Obrázek 12.3.5 – 5: Způsob odvození výšky komína od sousední budovy Obrázek 12.3.5 – 5: Způsob odvození výšky komína od sousední budovy


Je-li sousední budova vzdálena od ústí komína více jak 15 ( m ), její vliv se nezapočítává.



Navrhování a provádění kouřovodů:


  • Kouřovody spotřebičů do jmenovitého výkonu 25 ( kW ) se mohou provádět bez projektové dokumentace.

  • Rozvinutá délka kouřovodů s přirozeným tahem by neměla být delší než ¼ účinné výšky komína a současně by kouřovod neměl být delší než 3 ( m ).

  • Otvory mají být v místech směrových změn kouřovodů ve vzdálenostech nejvýše 6 ( m ) délky ( měřeno vodorovně ).

  • Samostatné kouřovody odvádějí spaliny od jednoho spotřebiče.

  • Svislá část kouřovodu spotřebiče na plynná paliva má mít nad přerušovačem tahu délku min. 400 ( mm ).


Připojování spotřebičů:


Do samostatných komínů se připojují spotřebiče z jednoho podlaží takto:


  • 1 spotřebič samostatným kouřovodem do samostatného komínového průduchu.

  • Více spotřebičů samostatným nebo společným kouřovodem do společného komínového průduchu, mohou to být pouze spotřebiče od téhož uživatele.


Do společných komínů se připojují spotřebiče z více podlaží nad sebou takto:


  • Nejvýše 2 spotřebiče v sousedních podlažích nad sebou téže užitkové jednotky ( rodinný dům).

  • Nejvýše 10 uzavřených spotřebičů na plynné palivo tak, že v jednom podlaží mohou být připojeny nejvýše 4 spotřebiče.

  • Ke společnému komínovému průduchu se nedoporučuje připojovat spotřebiče z místností situovaných na závětrné a návětrné straně budovy.

  • Zpravidla nelze do jednoho společného prostoru umístit spotřebiče s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu a spotřebiče s přetlakovým hořákem.


Spotřebiče na tuhá paliva:


  • Se jmenovitým výkonem do 10 ( kW ) se považují za lokální spotřebiče, k průduchu komína má být připojen pouze 1 lokální spotřebič samostatným kouřovodem, max. mohou být 2.

  • Před napojením spotřebičů má být spalinová cesta ověřena výpočtem podle TP 12, nebo podle prEN 13 384-1 ( 1 spotřebič ) a prEN 13 384-2 ( více spotřebičů ).

  • Nejmenší účinná výška komínového průduchu je 5 ( m ).

  • Otevřený spotřebič na tuhé palivo ( krb ) musí být připojen samostatným kouřovodem do samostatného komínového průduchu.


Kapalná paliva:


  • Se jmenovitým výkonem do 10 ( kW ) se považují za lokální spotřebiče, k průduchu komína má být připojen pouze 1 lokální spotřebič samostatným kouřovodem, max. mohou být 2.

  • Pro spotřebiče připojované do komínů tlakové třídy N1 a N2 je min. dovolená účinná výška komínového průduchu 4 ( m ).

  • V nových i modernizovaných objektech se musí připojovat ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič na kapalná paliva s přetlakovým hořákem vždy samostatným kouřovodem do samostatného průduchu vícevrstvého komína.


Plynná paliva:


  • Není-li stanoveno jinak, spotřebiče na plynná paliva musí být připojeny samostatným kouřovodem do samostatného komínového průduchu ( max.2 ).

  • Minimální účinná výška komína pro spotřebiče s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu je 4 ( m ) ( přetlak může být nižší ).

  • Ke společnému komínovému průduchu se mohou připojovat pouze otevřené spotřebiče ( B ) s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu.

  • Do společného komínového průduchu lze napojit i více kotlů ÚT ( kaskády ).

  • Při jmenovitém výkonu do 20 ( kW ) se považují za lokální spotřebiče.


Kontrola a zkoušení:


  • identifikační štítek

  • zkouška těsnosti a tlaková: při kolaudaci a změnách staveb, po požáru, při podezření na trhliny a netěsnosti


12.3.6 Vyústění odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva na venkovní zdi

Odtah spalin na fasádu volíme v odůvodněných případech u spotřebičů v provedení C a při jejich instalaci musíme respektovat i další předpisy jako např. stavební, ochrany památkových budov, požární předpisy apod. Vyústění musí být vždy za vnější úrovní obvodové stěny budovy.


Otvory pro přívod spalovacího vzduchu a vyústění se nesmí provádět:

  • Průchody a průjezdy.

  • Úzké uličky a v bezprostřední blízkosti pod balkóny, výstupky nebo okapy.

  • V blízkosti rohů dvorních fasád.

  • Do větracích šachet a světlíků.

  • Do lodžií, balkónů a pavlačí.

  • Do prostor s nebezpečím výbuchu.

  • Ve vzdálenosti < 300 ( mm ) nad povrchem terénu nebo méně než 300 ( mm ) nad vodorovnou římsou.

  • Pokud při jmenovitém tepelném výkonu spotřebiče může přesáhnout teplota částí stavby z hořlavých hmot 85 0C, musí být minimální vzdálenost odtahu spalin od hořlavých materiálů 100 ( mm ).


Obrázek 12.3.6 – 1: Vyústění na ploché fasádě Obrázek 12.3.6 – 1: Vyústění na ploché fasádě

a = 1,5 ( m )
g = 5,0 ( m )
c = 5,0 ( m )

Obrázek 12.3.6 – 2: Společné vyústění na ploché fasádě Obrázek 12.3.6 – 2: Společné vyústění na ploché fasádě
a = 1,5 m
b = 5,0 m
 c = 5,0 m


Obrázek 12.3.6 – 3: Minimální vzdálenosti vyústění od balónů a lodžií Obrázek 12.3.6 – 3: Minimální vzdálenosti vyústění od balónů a lodžií


12.4 Požadavky pro použití tekutých uhlovodíkových plynů z bomb, cisteren a zásobníků

V praxi se užívají především dva druhy zkapalněného plynu a sice propan a butan, případně jejich směsi. Oba plyny jsou za běžných atmosférických podmínek plynné, avšak již při nižším přetlaku zkapalňují. Tlak pro zkapalňování závisí na teplotě a druhu zkapalněného plynu. Zkapalněné plyny zaujímají v kapalném stavu cca 1/260 objemu plynu. Veškeré tlakové nádoby na kapalný plyn bývají zpravidla naplněny zkapalněným plynem pouze z 80%, nad tím se nachází plyn v plynném stavu.

Pro práci na těžebních, plnících, skladovacích a distribučních zařízení zkapalňovaného plynu platí ustanovení TPG 301 01 a TPG 200 00. Veškeré práce a manipulace mohou provádět pouze podniky s plynárenským oprávněním. Montáže a servis mohou provádět jen montážní firmy s příslušným oprávněním ITI pro daný druh prací a daný druh plynu ( vyhláška 21/1979 Sb. ).

Pro projektování, zřizování, změnám, údržbě a zkoušení zařízení zkapalněných plynů platí Technická doporučení „TD“ a Technické předpisy „TPG“. Dále je nutno zohlednit ustanovení vyhlášek pro tlakové nádoby č.18/1979 Sb. a 59/1983 Sb.


12.4.1 Zařízení pro zkapalněný plyn

Rozlišuje se: odběrná zařízení jednotlivá pro jednoho spotřebitele a

odběrná zařízení hromadná pro několik spotřebitelů.


Plynové zařízení na LPG se skládá z:

  • plynovodu na P a B, nebo směsi PB

  • nádrže zkapalněného plynu

  • bezpečnostního a regulačního zařízení

  • uzavíracích armatur

  • lahví s PB

  • vnitřních plynovodů

  • plynových spotřebičů

  • odvodů spalin


Zásobníky:

  • tlakové zásobníky do objemu 5 ( m3 )

  • nadzemní zásobníky

  • podzemní zásobníky

  • nadzemní zásobníky v místnostech

    • Místnost musí být větraná s požadovanou požární odolností.
    • Podlaha musí být v celé své ploše nad terénem.
    • Dveře se musí otevírat ven a musí mít předepsanou požární odolnost.
    • Průchody do sousedních místností nejsou povoleny.
    • V místnosti nesmí být jakékoliv jiné předměty a zdroje jiskření.
    • Jsou zakázány dveře do sklepa, otevřené kanály nebo šachty.

Všechny zásobníky musí být vybaveny příslušnými bezpečnostními zařízeními a armaturami.


Uživatelé mají k dispozici nevratné láhve na jedno použití s objemem 200 ( g ) ( turistika ), malé výměnné láhve s 380 ( g ), jednoduché tlakové stanice s jedinou lahví do 15 ( kg ), které smějí být instalovány v objektech slouží-li pro jednu bytovou jednotku a jednoho odběratele. Láhve většího objemu v budovách nesmí být používány. Pro ně se zřizují vně budovy na otevřeném zastíněném prostoru skříně nebo přístřešek. Obojí musí být chráněny před poškozením či neoprávněnou manipulací. Stejným způsobem se umísťují i bateriové stanice, které se skládají z 3 – 6 lahví s náplní 5 – 33 ( kg ). Lahve se umisťují zásadně vstoje.


12.4.2 Zprovoznění plynového zařízení na zkapalněný plyn


Výchozí zkoušky a revize plynového zařízení:

  • Výchozí revize – před prvním uvedením do provozu.

  • Výchozí revize TNS před uvedením zásobníku do provozu.

  • Výchozí revize elektrického zařízení před uvedením zásobníku do provozu.


Po skončení prací předá montážní firma – dodavatel uživateli:

  • Kopie stran stavebního či montážního deníku.

  • Projekt strojní části a projekt stavební části upravený dle skutečného provedení.

  • Návody, záruční listy apod. použitých zařízení.

  • Doklady o provedených revizích a zkouškách.

  • Provede prokazatelné seznámení a zaškolení obsluhy.

  • Revizní knihu plynového spotřebiče ( u spotřebičů nad 50 kW ), revizní knihu plynovodu dle ČSN 38 64 20.


Předepsané revize tlakových nádob:

Zásobníky plynu:

  • provozní revize 1x ročně
  • vnitřní revize 1x za 5 let
  • tlaková zkouška 1x za 9 let

Láhve se zkapalněným plynem: údržbu, revize a kontroly provádí plnírna

Provozní revize plynového zařízení se provádí 1x za 3 roky, kontroly plynových zařízení každoročně. Mimo to se revize provádí vždy po provedených změnách na plynovém zařízení a po přerušení provozu delším než půl roku.


Shrnutí kapitoly

Touto kapitolou jsme uzavřeli plynovody v budovách. Už víte jaký je rozdíl mezi prostorem větraným a větratelným , víte, jaká platí pravidla pro připojování plynových spotřebičů na odtahy spalin. Získali jste základní informace o komínech a víte, jaké platí podmínky pro nakládání s tekutými uhlovodíky.

Vytisknout | Nahoru  ↑